Historie 8. stíhacího leteckého pluku

Datum založení 8.slp je 10. říjen 1945. Počátky jeho existence spadají do poválečných let, kdy se z našich perutí v Anglii a z letecké divize v SSSR tvořily nové letecké jednotky a svazky. V Brně bylo vytvořeno velitelství 3. letecké divize. 313. peruť, dislokovaná dosud na letišti Praha – Kbely, zde dala vzniknout 7. a 8. leteckému pluku. K nim byl ještě přidán 3.slp, podřízený rovněž 3.ld. Pluk byl vyzbrojen letouny Spitfire Mk. IXL a současně letouny C-104 a C-2. Na podzim 1946 byla zahájena redislokace, kdy byl pluk přemístěn do původní mírové posádky Brno – Slatina. V souvislosti s rozvojem výcviku v Letecké akademii byly Spitfiry pluku na přelomu let 1947/48 přemístěny k akademii a nahrazeny podstatně slabšími letouny typu S-199, kterých pluk měl na konci roku 1949 celkem 31 kusů. V roce 1950 došlo k dalším organizačním změnám. Velitelství 3.ld přešlo do přímé podřízenosti velitelství letectva. K 8.slp přešla část létajícího a technického personálu od 9.slp a v rámci reorganizace byl 8.slp. přemístěn zpět do Prahy. A to tak, že 1. a 2. letka byly umístěny ve Kbelích a 3. letka na letiště Klecany severně od Prahy.

V průběhu roku 1951 byly pluky 3.ld přezbrojovány na letouny MiG-15 a z důvodu výcviku byl celý pluk přemístěn na letiště Mladá. Pluk tak vstoupil do etapy nástupu proudové éry.

Po zvládnutí techniky byl pluk v roce 1952 opět předislokován, tentokrát na letiště Líně, kde byl zařazen do ostré hotovosti ochrany státních hranic. V říjnu 1954, po dvou letech působení v Líních byl pluk opět přemístěn a to zpět na letiště Praha – Kbely, s úkolem ochrany hlavního města. Pluk byl již plně vyzbrojen letouny MiG-15, měl ještě několik letounů C-2, které byly postupně od roku 1955 nahrazovány letouny C-11. Až do roku 1958 probíhal na těchto letounech výcvik pilotů 4. letky. S postupným zvládáním proudové techniky a jejího rozšiřování u celého letectva, vznikla v inženýrsko letecké službě útvaru potřeba silného a schopného kádru technického personálu, jejího přímého odborného řízení a vybudování technického vybavení. K 18. říjnu 1955 vzniklo u 8.slp technické oddělení. V roce 1956 proces reorganizace technického personálu pokračoval jeho podřízeností velitelům letek a vytvoření provozních oddělení, která byla přímo podřízena náčelníkovi provozu.

Do roku 1958 plnil 8.slp úkoly jak v ostraze státních hranic, tak i úkoly frontového letectva. V tomto roce docházelo u letectva k rušení některých pluků a začalo se připravovat rozčlenění pro PVOS a taktické letectvo. Pluk byl převelen do podřízenosti divize v Brně a mimo vlastní úkoly pohotovostního systému z letiště ve Kbelích, začal držet ostrou hotovost i z letiště v Brně.

Přesun na nedostavěné letiště v Mošnově se uskutečnil v jednom dni a to 5. října 1959 a 8.slp tak pošesté zaujímá novou posádku. Od roku 1960 začalo přeškolení na letoum MiG-19P a MiG-19S. V letech 1963 – 1965 je pluk plně přezbrojen těmito letouny. 3. letka má několik letounů MiG-15bis. Rokem 1965 vstupuje pluk do nové etapy, kdy začíná procvičování a zavádění nového typu další generace MiG-21PF a taktéž v tomto roce jsou k pluku dodány vrtulníky Mil Mi-1. Následně byly k pluku dodány také letouny MiG-21F. Na jaře 1969 převzal 8.slp od 9.slp Bechyně letku letounů MiG-21PFM. Počátkem roku 1972 připadl pluku úkol posílení pohotovostního systému při ochraně státních hranic, zvláště proti pomalým cílům. Odloučená část působila s letouny L-29 z letišť poblíž rakouských hranic. V roce 1975 došlo znovu ke sloučení letek s provozními odděleními. Klid byl až do roku 1983. V rámci změn letecké techniky u PVOS 8.slp dostal letouny MiG-21PFM, které nahradily původní "efky". 1. a 2. letka byla přezbrojena na letouny MiG-21PFM a 3. letka na MiG-21PF. 27. října 1983 přelétla 1. letka z Mošnov na letiště Brno, kde se ujímá ostrahy hranic pro jihozápadní část republiky v rámci 2. divize PVOS a v březnu 1984 se do Brna přesunují i 2. a 3. letka včetně zabezpečení. Proběhla tak sedmá redislokace a pluk měl nadále působit z Brna. Po přesunu do Brna byl pluk doplňován letouny MiG-21PF, PFM, US, a L-39. V květnu 1989 začal pluk přebírat první MiG-21MF.

Dne 1. března 1990 pluk odlétá se všemi letouny MiG-21MF do Náměště nad Oslavou z toho důvodu, že brněnská dráha má být opravována. Výluka končí k 16. lednu 1991, ale letouny pluku se již do Brna nemohou vrátit. A tak pod tlakem zmanipulované veřejnosti a některých populistických politiků, pro něž byl větší osobní zájem, než ochrana vzdušného prostoru, je pluk na dva měsíce přesunut na letiště Malacky. 28. února se 8.slp vrací do starého dobrého Mošnova. Tady však končí jeho existence. Bylo oznámeno zrušení pluku ke 30. dubnu 1991. O potřebě dobrého stíhacího útvaru systému PVOS svědčí skutečnost, že z jeho letek byly 1. květnu 1991 vytvořeny samostatné útvary – 82.sslt, která zůstává v Mošnově a 81.sslt, která tvoří základ PVO pro Slovensko na letišti Sliač.

V Mošnově operovala 82.sslt do října 1993, kdy byla přesunuta do Přerova a zde z ní byla vytvořena 1. listopadu 4.sslt, jako stíhací útvar pro nově vytvořené velitelství 4. sboru PVO. Technická letka dostala označení 4.TL. Zde měl být útvar až do roku 1996.

Pod tlakem Městského úřadu Přerov však končí od 1. října 1994 jediná ostrá hotovost na Moravě a 4.sslt se podesáté stěhuje, tentokrát na letiště Čáslav. Do sestavy 4. letecké základny PVO byla 4.sslt začleněna jako 42. bojová letka k 1. lednu 1995. Technici byli organizováni v 2. technické letce vyzbrojené letouny MiG-21MF, L-39ZA a dvěma vrtulníky Mil Mi-17. Na letišti Čáslav však nebyla letka přivítána s otevřenou náručí. Nebylo se čemu divit. Tak trochu "zdivočelí" technici, unaveni věčným stěhováním a neustálou nejistotou co bude dál, oslabeni o své velení, jen těžko přijímali za svůj systém práce "bombardérů". A tak silnější vyhrál. Po zaučení místních techniků v systému OH byla letka ze systému vyčleněna, přečíslována na 3.tl a stala se z ní konzervační letka. V roce 1999 odevzdala i své MiGy. Poslední rok své činnosti obsluhovala letouny L-39ZA. Následnými změnami v letectvu bylo rozhodnuto o jejím zrušení a to k 29. září 2000. Tím tak končí i pokračovatelé 8.slp. Život u 8.slp, nazývaný také "stěhovací", byl náročný a složitý. Jeho příslušníci, kteří slouží, ale i ti, kteří odešli do civilu, jsou upřímně hrdí na svůj pluk, na jeho historické kořeny, na profesní úroveň, kterou při provozu letounů dosahovali. Poslední zbytky techniků se úspěšně přeškolily na letouny L-159 Alca a působí jako uznávání odborníci.

Po dobu existence útvaru u něho sloužilo 644 příslušníků pozemního personálu následujících odborností: motor-drak, elektrické a specielní vybavení, radiové a radiolokační vybavení, zbrojní vybavení a 243 pilotů.

Tak jako u každého útvaru došlo i u 8. pluku za doby jeho existence k mnoha katastrofám, při nichž zahynulo 29 pilotů.

Historii pluku zpracoval Stanislav Vystavěl v knize: Od 313. (čs) perutě až k 4. stíhací letce.

Obsah © Svaz letců Příbor, z. s. | Design & grafika © Pavel Šenk